Jing Fang Bai Du San

Popis

Jing Fang Bai Du San – sypký extrakt třinácti bylin

Jing Fang Bai Du San (荊防敗毒散) je klasická čínská receptura zapsaná ve spisu She Sheng Zhong Miao Fang z roku 1550. Název se překládá přibližně jako „prášek schizonepety a ledebouriely přemáhající toxiny“ — první dvě slova jsou zkratky jmen dvou bylin, kterými receptura začíná.

Překlad čínského názvu: Jing Fang Bai Du San (荊防敗毒散) – „Prášek s jing jie a fang feng porážející jed“

Další názvy a zápisy: Jing Fang Bai Du Wan, Jingfang Baidu San, 荊防敗毒散

Tento produkt je doplněk stravy ve formě sypkého extraktu v koncentraci 5,7 : 1. Balení obsahuje 200 g.

Třináct bylin podle původního zápisu

Tato receptura patří k těm, u kterých se složení za staletí neposunulo. Najdete v ní schizonepetu úzkolistou, ledebourielu rozkladitou, notopterygium, děhel pýřitý, prorostlík čínský, smldník sbíhavý, koprníček proužkovaný, plod pomerančovníku hořkého, boubelku velkokvětou, pórnatku kokosovou, lékořici uralskou, zázvorovník lékařský a mátu.

Je to jedna z mála směsí v nabídce, u které nebylo nutné nic nahrazovat ani vynechávat. Všech třináct bylin klasického zápisu je v produktu obsaženo.

Odkud se bere jméno

Jing je zkratka pro Jing Jie, tedy schizonepetu, a Fang pro Fang Feng, ledebourielu. Bai Du znamená přemoci toxiny a San prášek. Receptura vznikla úpravou starší směsi Ren Shen Bai Du San, ve které tyto dvě byliny nahradily ženšen — odtud i změna názvu.

Složení

Sypký extrakt 5,7 : 1 ze třinácti bylin, jako pojivo je použit škrob. Denní dávka 6 g odpovídá přibližně 34 g bylin v surovém stavu. Úplné složení s latinskými názvy a použitými částmi najdete v záložce Info.

Dávkování

Užívejte 2× denně 3 g před jídlem a zapijte teplou vodou. Prášek lze rozmíchat v malém množství teplé vody. Doporučené denní dávkování nepřekračujte.

Laboratorní kontrola kvality

Každá výrobní šarže prochází kontrolou v akreditované laboratoři. Laboratorní protokoly k tomuto produktu zatím nejsou zveřejněné na webu, doplníme je, jakmile budou k dispozici.

Technické údaje

Související receptury

Ledebouriela rozkladitá je součástí také Yu Ping Feng San. Prorostlík čínský najdete v Chai Hu Qing Gan Tang a Chai Hu Shu Gan Tang.

Upozornění

Nepřekračujte doporučené denní dávkování. Doplněk stravy není náhradou pestré stravy. Není určeno dětem a mladistvým. Nevhodné pro těhotné a kojící ženy. Skladujte v suchu a temnu, při pokojové teplotě a mimo dosah dětí.

Původ a klasické složení receptury

Spis She sheng zhong miao fang (摄生众妙方, „Mnoho znamenitých předpisů k opatrování života“) sestavil Zhang Shiche (张时彻) v době dynastie Ming. Prameny ho shodně kladou do roku 1550, tedy do období vlády císaře Jiajinga. Jde o sbírku předpisů z různých oborů, kterou Knihovna Kongresu USA eviduje spolu s dílem Ji jiu liang fang (急救良方) od téhož autora. Jing Fang Bai Du San se podle čínských přehledů nachází v osmém svazku sbírky.

Předchůdcem receptury je Bai Du San (败毒散), obvykle označovaný jako Ren Shen Bai Du San (人参败毒散). Bývá spojován se sungským státním formulářem Tai ping hui min he ji ju fang (太平惠民和剂局方). Některé prameny ho ale uvádějí už v dětském lékařském spisu Xiao er yao zheng zhi jue (小儿药证直诀) od Qian Yi (钱乙), takže první zápis se v literatuře udává různě. Ve srovnání se starším předpisem v mingské verzi chybí ren shen (人参) a přibyly jing jie a fang feng. Podle nich dostala receptura nový název. Ostatní suroviny zůstaly stejné. Proto je Jing Fang Bai Du San strukturálně velmi blízký svému předchůdci.

Klasické složení podle historického zápisu

Podle učebnicového přepisu mingského zápisu obsahovala receptura od každé z deseti hlavních surovin 1,5 qian (一钱五分) a lékořici 5 fen (五分). Jde o historický zápis v tehdejších jednotkách. Nelze ho brát jako současný předpis.

• Jing jie (荆芥) – Schizonepeta tenuifolia – šantovka – nadzemní část (nať)
• Fang feng (防风) – Saposhnikovia divaricata – saposhnikovie rozkladitá – kořen
• Qiang huo (羌活) – Notopterygium incisum nebo N. franchetii – notopterygium – oddenek a kořen
• Du huo (独活) – Angelica pubescens f. biserrata – andělika pýřitá – kořen
• Chai hu (柴胡) – Bupleurum chinense – prorostlík čínský – kořen
• Qian hu (前胡) – Peucedanum praeruptorum – smldník – kořen
• Chuan xiong (川芎) – Ligusticum chuanxiong – koprník čuan-siung – oddenek
• Zhi ke (枳壳) – Citrus aurantium – pomerančovník hořký – nezralý plod
• Jie geng (桔梗) – Platycodon grandiflorus – zvonek velkokvětý (platykodon) – kořen
• Fu ling (茯苓) – Wolfiporia cocos (syn. Poria cocos) – pórnatka kokosová – sklerocium houby
• Gan cao (甘草) – Glycyrrhiza uralensis – lékořice uralská – kořen a oddenek

Ve složení převažují rostliny z čeledi miříkovitých (Apiaceae): fang feng, qiang huo, du huo, chai hu, qian hu a chuan xiong. Fu ling není rostlina, ale podzemní plodnice houby, která roste na kořenech borovic. Zhi ke se získává z nezralých plodů hořkého pomeranče. Jsou ale větší a starší než plody pro příbuznou surovinu zhi shi (枳实).

Jde o historický zápis klasické receptury. Složení této směsi je uvedeno výše a na obalu.

Zdroje k historii receptury

• Wikipedie (čínsky): 荆防败毒散
• Library of Congress: She sheng zhong miao fang / Ji jiu liang fang (Zhang Shiche)
• Radio NIKKEI Kampo Today: původ receptury Jūmi haidokutō (japonsky, PDF)
• Me & Qi: Jing Fang Bai Du San – pramen a složení (anglicky)

Význam názvu Jing Fang Bai Du San

Název se skládá ze dvou částí. První dvě slabiky jsou zkratky dvou bylin, které byly do starší receptury doplněny. Zbytek názvu je převzat z původního předpisu Bai Du San.

• Jing (荆) – zkratka byliny jing jie (荆芥), doslova „trnitá hořčice“.
• Fang (防) – zkratka kořene fang feng (防风), doslova „bránit / vítr“.
• Bai (败) – „porazit, rozbít“.
• Du (毒) – „jed“.
• San (散) – „prášek“, tedy léková forma rozdrcených surovin.

Jde o tradiční pojmenování. Spojení bai du se tradičně vykládá jako „porazit jed“. Celý název lze jazykově přeložit jako „Prášek Bai Du s jing jie a fang feng“. Slovo „jed“ zde odráží dobovou terminologii a nelze ho chápat v moderním toxikologickém smyslu.

Příbuzné receptury

Jing Fang Bai Du San patří do rodiny receptur, které vycházejí z Bai Du San. Jejím přímým předchůdcem je Ren Shen Bai Du San (人参败毒散). Pozdější mingský spis Wan bing hui chun (万病回春) od Gong Tingxiana zapisuje rozšířenou variantu. Japonské prameny ji uvádějí pod názvem 荊防排毒散 a obsahuje navíc například jin yin hua a lian qiao. Z této varianty vycházel japonský lékař Hanaoka Seishū (華岡青洲). Několik surovin vypustil a doplnil kůru třešně. Vznikl tak předpis, který Asada Sōhaku později upravil a pojmenoval Jūmi haidokutō (十味敗毒湯, doslova „Odvar Bai Du z deseti surovin“). Pod tímto názvem se v Japonsku dodnes vyrábí jako kampo přípravek.

Jak se receptura užívala dřív a dnes

Jing Fang Bai Du San se tradičně připravovala jako prášek (san). Byliny se sušily a mlely na prášek, který se krátce povařil nebo rozmíchal v teplé vodě.

• Nic se nevaří ani neváží. Naše Jing Fang Bai Du San je ve formě: sypký extrakt třinácti bylin.
• Stálé složení a dávka. Šarže jsou laboratorně testované.
• Snadno se vezme s sebou a skladuje.

Doplněk stravy nenahrazuje pestrou a vyváženou stravu. Dodržujte doporučené dávkování na obalu.