Popis
Tian Wang Bu Xin Dan – tradiční medové pilulky z mletých bylin
Tian Wang Bu Xin Dan (天王補心丹) je klasická receptura tradiční čínské medicíny z doby dynastie Ming, zaznamenaná ve spise She Sheng Mi Pou (攝生秘剖). Název znamená přibližně „pilulky nebeského císaře doplňující Srdce”. Recepturu tvoří převážně kořeny a semena. Patří k nejsložitějším klasickým vzorcům – tento produkt jich spojuje osmnáct. V japonské kampo medicíně nese označení Tenno Hoshin-tan.
Překlad čínského názvu: Tian Wang Bu Xin Dan (天王補心丹) – „Pilulky Nebeského krále doplňující srdce“
Další názvy a zápisy: Tian Wang Bu Xin Wan, Tianwang Buxin Dan
Tento produkt je doplněk stravy ve formě tradičních medových pilulek z mletých bylin. Vyrábí se na Tchaj‑wanu. Každá šarže prochází kontrolou v akreditované laboratoři.
Dan i Wan – tato receptura se tradičně připravuje jako pilulky
Dan (丹) i Wan (丸) v tradiční čínské medicíně označují pilulky. Tian Wang Bu Xin Dan má tedy formu pilulek přímo v názvu – a tento produkt tuto historickou formu zachovává. Byliny jsou jemně rozemleté a pojeny medem v poměru 360 mg bylinné směsi a 240 mg medu na pilulku.
Tradiční medové pilulky (mi wan, 蜜丸) vznikají klasickým postupem výroby, který zachovávají tradiční výrobci, například na Tchaj‑wanu, odkud pochází i tento produkt: byliny se melou, suší a v této přirozené podobě se pojí medem.
Složení: osmnáct bylin pojených medem
Osmnáct bylin je zastoupeno rovnoměrně, každá po 20 mg, a dá se rozdělit do několika rolí. Syrová rehmannie a krtičník – z obou se používá kořen. Chřest a sedoulek – používají se jejich hlízy. Děhel a šalvěj červenokořenná (Dan Shen) – kořeny. Semena cicimku a zeravce, vítod a pórnatka s prorostlým kořenem borovice (Fu Shen). Ženšen, pórnatka a lékořice. Boubelka a puškvorec nasměrovávají působení nahoru k Srdci, gumojilm a klanopraška zpevňují a zadržují.
Všech osmnáct bylin je zastoupeno rovnoměrně po 20 mg, celkem tedy 360 mg mletých bylin na pilulku, které pojí 240 mg medu. Úplné složení s latinskými názvy, použitými částmi a gramážemi u každé byliny najdete v záložce Info.
Dávkování
Doporučené dávkování: 2× denně 3 pilulky před jídlem, zapít teplou vodou. Doporučené denní dávkování nepřekračujte.
Laboratorní kontrola kvality
Každá výrobní šarže prochází kontrolou v akreditované laboratoři. Laboratorní protokoly k tomuto produktu zatím nejsou zveřejněné na webu, doplníme je, jakmile budou k dispozici.
Technické údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Čínský název | 天王補心丹 |
| Alternativní název | Tenno Hoshin-tan (kampo) |
| Historický pramen | She Sheng Mi Pou (攝生秘剖), dynastie Ming |
| Počet bylin | 18 |
| Forma | tradiční medové pilulky (mi wan) z mletých bylin |
| Pojivo | med – 240 mg na pilulku |
| Byliny v 1 pilulce | 360 mg |
| Celkové množství bylin v balení | 90 g mletých bylin |
| Denní dávka | 6 pilulek (2× denně 3 pilulky) |
| Země výroby | Tchaj‑wan |
| Testování šarží | akreditovaná laboratoř, ISO/IEC 17025 |
| Nezávislé rozbory v ČR | těžké kovy, plísně; ČSN EN ISO/IEC 17025 |
| Zveřejněné laboratorní protokoly | zatím ne, budou doplněny |
| Distributor | Škola čínské medicíny, s. r. o., V zářezu 902/4, 158 00 Praha 5 – Jinonice |
Související receptury
Tian Wang Bu Xin Dan sdílí několik bylin s rodinou Liu Wei Di Huang Wan a s Mai Wei Di Huang Wan, se kterým má společný sedoulek a klanoprašku. Zásadní rozdíl je ve složení: receptury Di Huang Wan vycházejí z upravené rehmannie, Tian Wang Bu Xin Dan ze syrové. Děhel a rehmannii sdílí také se Si Wu Wan, tam je ale rehmannie použita v upravené formě, kdežto zde v syrové.
Upozornění
Produkt není určen jako náhrada pestré stravy. Proto nepřekračujte doporučené denní dávkování. Dlouhodobé užívání konzultujte s lékařem. Není určeno dětem a mladistvým. Nevhodné pro těhotné a kojící ženy. Nevhodné při vředové chorobě žaludku a dvanáctníku. Přípravek může způsobit ospalost – při užívání dbejte zvýšené opatrnosti při řízení a obsluze strojů. Současné použití s léčivými přípravky na snížení srážlivosti krve (např. warfarin) konzultujte se svým lékařem či lékárníkem; totéž platí před plánovaným operačním zákrokem. Osoby užívající léky by měly užívání konzultovat s lékařem – přípravek může ovlivnit metabolismus některých léčiv. Obsahuje med – nevhodné pro osoby alergické na včelí produkty. Skladujte v suchu a temnu při pokojové teplotě, mimo dosah dětí. Chraňte před přímým slunečním zářením. Přiložené foto je ilustrační.
Literatura a klasické prameny
She Sheng Mi Pou (攝生秘剖), dynastie Ming – pramen receptury Tian Wang Bu Xin Dan. Taiwan Herbal Pharmacopeia, standardní receptura Tian Wang Bu Xin Dan.
Původ a klasické složení receptury
Podle tradičního vyprávění zaznamenaného v buddhistické kronice Fo Zu Tong Ji (佛祖统纪, „Úplné záznamy o Buddhovi a patriarších“), kterou sepsal mnich Zhi Pan v období Jižní Song (1269), se recepturu ve snu dozvěděl mnich Dao Xuan (道宣, 596–667) z dynastie Tang. Darovat mu ji měl Vaiśravana – vůdce Čtyř nebeských králů. Odtud v názvu „Nebeský král“. Jde o legendu, nikoli o doložený historický údaj.
Zajímavou stopou je rukopis z jeskyní u Dunhuangu (britská sbírka Stein, S.5598V), datovaný přibližně do doby Tang, který obsahuje velmi podobnou recepturu. Starší verze se objevuje také v 6. svazku díla Jiao Zhu Fu Ren Liang Fang (校注妇人良方, „Komentované vydání Výborných receptur pro ženy“), které v 16. století upravil mingský lékař Xue Ji (薛己); datace této verze se v pramenech liší.
Za klasický pramen se dnes obvykle považuje She Sheng Mi Pou (摄生秘剖), což lze přeložit jako „Tajné rozbory o uchování života“. Sestavil jej Hong Ji (洪基) a vyšel roku 1638, jen několik let před pádem dynastie Ming. Existují i další dobové varianty – například verze spojovaná s taoistickým kánonem, kterou cituje kniha Wang Xugaa z konce 19. století. Pramen tedy není jediný a složení se mezi verzemi mírně liší.
Klasické složení podle historického zápisu
Ve verzi podle She Sheng Mi Pou se uvádí třináct rostlinných surovin, přičemž pilulky byly tradičně obalovány minerálem rumělkou. Největší podíl má v historických zápisech syrová rehmanie (uváděna 4 liangy).
- sheng di huang (生地黄) – Rehmannia glutinosa – rehmanie lepkavá (syrová) – kořen
- ren shen (人参) – Panax ginseng – všehoj ženšen – kořen
- dan shen (丹参) – Salvia miltiorrhiza – šalvěj červenokořenná – kořen
- xuan shen (玄参) – Scrophularia ningpoensis – krtičník ningposký – kořen
- fu ling (茯苓) – Wolfiporia cocos – houba fu ling – sklerocium
- wu wei zi (五味子) – Schisandra chinensis – klanopraška čínská – plod
- yuan zhi (远志) – Polygala tenuifolia – vítod tenkolistý – kořen
- jie geng (桔梗) – Platycodon grandiflorus – zvonkovec velkokvětý – kořen
- dang gui (当归) – Angelica sinensis – andělika čínská – kořen
- tian men dong (天门冬) – Asparagus cochinchinensis – chřest kočinčínský – hlíznatý kořen
- mai men dong (麦门冬) – Ophiopogon japonicus – ofiopogon japonský – hlíznatý kořen
- bai zi ren (柏子仁) – Platycladus orientalis – zerav východní – semeno
- suan zao ren (酸枣仁) – Ziziphus jujuba var. spinosa – cicimek (trnitá forma) – semeno
- zhu sha (朱砂) – rumělka (sulfid rtuťnatý, minerál) – historický obal pilulek
Rumělka, od níž je odvozen i znak 丹 v názvu, se v moderních výrobcích obvykle vynechává. Ženšen bývá v dnešních verzích často nahrazen kodonopsí (Codonopsis pilosula, dang shen) a někteří výrobci místo syrové rehmanie uvádějí rehmanii upravenou (shu di huang). Moderní výrobky se stejným názvem se proto mohou lišit složením, formou i poměrem extraktu.
Jde o historický zápis klasické receptury. Složení této směsi je uvedeno výše a na obalu.
Zdroje k historii receptury
- Wikipedia (EN): Tian Wang Bu Xin Dan – původ, starší verze, složení
- Mayway: What’s in a Name – legenda o Dao Xuanovi, rukopis z Dunhuangu, Hong Ji 1638
- Clinical Mulch: The Spirit’s Appointees – verze receptury a jejich prameny
Význam názvu Tian Wang Bu Xin Dan
Název je tradiční pojmenování a skládá se ze čtyř částí:
- tiān wáng (天王) – „Nebeský král“; v buddhistickém prostředí označení pro jednoho ze Čtyř nebeských králů, strážců světových stran,
- bǔ (补) – doplnit, záplatovat,
- xīn (心) – srdce, v čínské kultuře také mysl,
- dān (丹) – původně rumělka a červená barva, v názvosloví receptur označení pro pilulky nebo „elixír“.
Celý název se tradičně vykládá jako „Pilulka Nebeského krále doplňující srdce“. Jde o historický název, který odkazuje k legendě o původu receptury.
Příbuzné receptury
Tian Wang Bu Xin Dan sdílí několik surovin se starší recepturou Suan Zao Ren Tang (酸枣仁汤) od Zhang Zhongjinga i s mingskou recepturou Bai Zi Yang Xin Wan (柏子养心丸), pojmenovanou podle semen zeravu. Historicky jde o typickou mingskou „velkou“ recepturu ve formě pilulek, která kombinuje kořeny, semena, plody i houbu.
Jak se receptura užívala dřív a dnes
Tian Wang Bu Xin Dan se tradičně připravovala jako pilulky (dan). Rozemleté byliny se pojily medem nebo vodou a válely se z nich pilulky.
- Nic se nevaří ani neváží. Naše Tian Wang Bu Xin Dan je ve formě: tradiční medové pilulky z mletých bylin.
- Stálé složení a dávka. Šarže jsou laboratorně testované.
- Snadno se vezme s sebou a skladuje.
Doplněk stravy nenahrazuje pestrou a vyváženou stravu. Dodržujte doporučené dávkování na obalu.









